Anett píše

Nevěřícně na ni civěl a mladá blondýna mu oplácela stejnou mincí, s malinovými ústy dokořán a doširoka otevřenýma pomněnkovýma očima. Teprve pak si uvědomil, že je nahý. No co už, aspoň vypne hruď.

Dveře vrzly a jako přirozený alarm přivolal ten zvuk na pomoc oblak těžkého vzduchu naplněného plísňovými spory, který má za úkol zneškodnit vetřelce svou toxicitou hned ve dveřích. Damiánovi se zatočila hlava a málem omdlel, ovšem ne z toho zápachu, ale z představy, v čem bude dva měsíce žít.

Damián měl dlouhého cestování plné zuby. Možná by to bylo snazší, kdyby včera tolik nepili, nakrčil nos. Konečně! S úlevou vyfoukl vzduch, jako napružený býk z nozder páru, když příšernou prašnou polní cestu na okamžik objal z obou stran les a vůz se ocitl ve stínu. Tričko, které by se dalo ždímat, odhodil zpátky na místo spolujezdce. Najednou cosi uviděl v dáli.